O chytrém krejčím

 
   Byl jeden chudý krejčí. Nevedlo se mu dobře. Jednou ho okradli zloději, po druhé byl nemocen, a tak šlo jedno za druhým, až mu nezbylo nic, než náprstek a nůžky. Vydal se do světa. Přišel do hospody, kde si dal hrnec mléka a nadrobil si do něho chleba. Ale ve světnici byla spousta much a některé mu lezly i do hrnku. Krejčí jim nakapal trochu mléka na stůl, aby mu daly pokoj. Mouchy se slétly na stůl, ale do mléka mu lezly dál. Krejčí se rozzlobil a čepicí plácl na stůl. Tak jich najednou zabil tři sta. Zalíbilo se mu toto hrdinství a napsal si na čepici: Tři sta zabil jednou ranou.

   Později přišel do velkého města a král se díval právě oknem. Vidí nápis na krejčíkově čepici. "Jaký to silák," povídá král. "Takového potřebuji." Před nedávnem ukradli dva obři královské princezny a nikdo se neodvážil je osvobodit. I zvolal král krejčího do zámku a slíbil mu jednu dceru za manželku, jestliže je vysvobodí od obrů. Krejčí se sebral a šel. Když přicházel k zámku obrů, slyší těžké kroky, a proti němu se žene obr. "Co tu chceš, človíčku?" Krejčí se nezalekl a povídá: "Jdu se podívat jak se máte." Obr ho vpustil do zámku a šel s ním do zahrady. Když si přečetl nápis na čepici, usmál se a povídá: "Což abychom si změřili své síly!" Krejčí souhlasil. "Dobrá," řekl obr, "hoď kamenem, jak vysoko dohodíš." Nato krejčí: "Hoď napřed ty!" Obr vzal kámen, vyhodil jej a kámen spadl za tři hodiny. Pak vytáhl krejčí z kapsy živého ptáka a vyhodil ho do výše. Obr čekal tři, čtyři hodiny, ale marně. Myslel, že kámen vletěl do nebe. Kroutil nad tím hlavou a řekl: "Teď zmáčkněme v ruce kámen, až bude z něho prach." Vzal kámen a rozmáčkl jej na prach. Krejčí řekl: "Já rozmáčknu kámen, až z něho poteče voda." Vyndal z kapsy kus tvarohu, zmáčkl ho v ruce, až z něho voda kapala. Obr se již hněval. "A teď, kdo z nás dříve doběhne tam k tomu rybníku." "Běž napřed," řekl krejčí. "Poběžím za tebou." Obr běžel, až se všechno třáslo. Krejčí za ním jako pírko. Předběhl ho a přistrčil do cesty kládu. Obr se v běhu nemohl zastavit, zakopl, udělal kotrmelec a už byl v rybníce. Tam se utopil.

   Krejčí se vracel do zámku. Druhý obr mu vyšel naproti. Uvedl ho do síně a pozval na večeři. Princezny posluhovaly u stolu. Když obr na chvíli odešel, přitočila se k němu mladší princezna a dala mu prsten se slovy: "Dávej pozor! Až bude nejhůř, zatoč prstenem na prstě a řekni: Hlava dolů!" Vtom se vrátil obr a povídá: "Ráno budeme spolu zápasit. Dobrou noc." Krejčí si ráno připravil prsten. A když se obr na něj hnal se železnou holí, otočil prstenem a řekl: "Hlava dolů" - a obr se válel bez hlavy na zemi.

   Obě princezny se radovaly a krejčí je odvedl ke králi. Král měl velkou radost a dal vyšít chytrému zachránci zlatem na klobouk: Tři sta zabil a dva obry zahubil. Pak byla veliká svatba a když král zemřel, stal se krejčí králem.


Převzato z http://pohadnicek.ic.cz/pohadnicek.php?folder=obsah