Povodně na Vltavě: Opět nikdo za nic nemůže

Stejně jako při katastrofě v roce 2002 se zdá, že manipulační řád orlické přehrady nebere ohled na zmírnění následků případné povodně.

Zástupci Povodí Vltavy i politici v médiích ujišťovali, že orlická nádrž byla vypouštěná, aby se vytvořil dostatečný retenční prostor. Opak je ovšem pravdou, píše na základě údajů přímo z Povodí Vladimír Meier. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zástupci Povodí Vltavy i politici v médiích ujišťovali, že orlická nádrž byla vypouštěná, aby se vytvořil dostatečný retenční prostor. Opak je ovšem pravdou, píše na základě údajů přímo z Povodí Vladimír Meier. | foto: © ČTKČeská pozice
Zástupci Povodí Vltavy i politici v médiích ujišťovali, že orlická nádrž byla vypouštěná, aby se vytvořil dostatečný retenční prostor. Opak je ovšem pravdou, píše na základě údajů přímo z Povodí Vladimír Meier. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vltavu i Labe postihla po jedenácti letech opět velká povodeň, která nám ukázala, že sto- a víceletá voda může dorazit každých pár roků, a že tedy asi bude opravdu dobré se na ni připravit včas. A právě srovnání s rokem 2002 nám umožňuje zjistit, co se od té doby podařilo zlepšit a kde to ještě pokulhává.

Ještě je brzy na celkové zhodnocení, zatím se tedy věnujme především jednomu článku protipovodňových opatření – Vltavské kaskádě. Hlavně proto, že v posledních dnech o ní slyšíme čím dál víc a většina zdrojů přináší pouze částečné, nebo dokonce zavádějící informace, které se zde pokusím uvést na pravou míru.

Správce povodí má samozřejmě těžkou úlohu. Pokud na varování meteorologů nebude reagovat a povodeň přijde, má zodpovědnost za velkou až obrovskou škodu. Naopak když na varování reagovat bude a povodeň nepřijde, bude terčem kritiky všech, kterých se to dotkne – ČEZ, lodí, majitelů zaplavených pozemků i rekreantů. Nejen proto se stav hladin vltavských vodních děl řídí manipulačním řádem, který stanoví, jak je nutné přehrady obsluhovat, a jehož autorem je dostatečné množství institucí a jednotlivců, aby se odpovědnost příslušně rozmělnila.

Nic proti tomu, každá povodeň je jiná, nikdy nelze předvídat všechny okolnosti a je nutné hledat kompromisy, které odpovídají běžným stavům, protože ty jsou podle definice nejčastější. Když už ale nastane přírodní pohroma, je nutné se z ní poučit a manipulační řád příslušným způsobem změnit. To nejhorší, co mohou příslušné instituce a politici v takovém případě udělat, je – jak praví klasik – „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.

Lépe už to nešlo. Skutečně?

V posledních dnech se ovšem množí výroky politiků, kteří se až zoufale snaží přesvědčit občany, že se nic nezanedbalo a že jsme udělali všechno, co bylo v našich silách, a můžeme proto být s výsledkem spokojeni. Při brífinku vlády v pátek 7. června se jak premiér, tak jeho ministři dlouze snažili přesvědčit reportéry, že Vltavská kaskáda svou úlohu splnila na výbornou a lépe to nešlo.

Politici svým tvrzením, že vše bylo v pořádku, předjímají závěry jakékoli následné analýzyTato úporná snaha je jistě přemýšlivému divákovi nápadná. Proč politici nepoužijí standardní poučku o tom, že všechno dopadlo mnohem lépe než při minulé krizi a až tato pomine, bude teprve čas na vyhodnocení a z něho plynoucí zlepšení? Politici tím předjímají závěry jakékoli následné analýzy a předem postulují, že je všechno v pořádku.

Nuže, není. Už tímto přístupem dávají politici opět najevo, jak jsou vzdálení realitě. Někteří z nich se ohánějí daty bez toho, aby je opravdu předložili, my se v tomto článku tedy soustředíme hlavně na ně.

Přehrady na Vltavě samozřejmě nebyly postaveny proto, aby zabránily povodním. Přesto je to jedním z jejich cílů, které jsou podle pořadí důležitosti následující:

  • zajistit minimální průtok ve Vltavě;
  • vyrábět elektrickou energii;
  • zajistit dodávku povrchové vody;
  • částečná ochrana proti povodním;
  • zlepšení plavebních podmínek na Labi a na Vltavě;
  • zabránit vytváření ledových ker v zimě;
  • rekreace a vodní sporty.

Jak uvádí Vladimír Bíňovec ve své diplomové práci na katedře hydrauliky a hydrologie Fakulty stavební ČVUT, pro manipulaci s hladinou orlické nádrže platí toto:

V klidovém provozu zajišťuje manipulaci na Vltavské kaskádě převážně ČEZ z centrálního dispečinku ve Štěchovicích. Manipulací je třeba zajistit zejména minimální průtok 40 metrů krychlových za sekundu (m3/s) pod vodní dílo (VD) Vrané. Může se tedy vyskytnout i situace, kdy z VD Orlík neodtéká voda žádná a celý potřebný průtok je dotován z VD Slapy. Za povodní přebírá řízení podnik Povodí Vltavy z generálního ředitelství.

Manipulace se řídí hlavní podmínkou, aby byl Prahou prováděn maximální neškodný průtok 1500 m3/s a pokud možno nebyl překročen průtok ve Vltavě pod VD Slapy 600 m3/s. Dosáhne-li hladina v nádrži kóty 353,6 metru nad mořem (m. n. m.), je nutné nadále vypouštět z nádrže celý přítok tak, aby hladina dále nestoupala.

Pramen: Povodí Vltavy, státní podnik, 2002. Manipulační řád pro vodní dílo Orlík na Vltavě.

Vezmeme-li v úvahu, že do Prahy přispívá také Berounka kolem 200 m3/s a Sázava kolem 100 m3/s, mělo by být možné z Orlíku vypouštět v normálním stavu oněch 600 m3/s až do výše hladiny 345,6 m n. m., kdy hladina spadne pod kótu přelivu a může se vypouštět jenom spodními dvěma výpustěmi. Pak už to jde jen o něco pomaleji, ale pořád rychlostí okolo 500 m3/s.

Ve skutečnosti se ale nic takového nestalo. Různí zástupci Povodí Vltavy i politiků prohlásili v médiích, že reagovali na meteorologické předpovědi a varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a že orlická nádrž byla vypouštěná, aby se vytvořil dostatečný retenční prostor. Opak je ovšem pravdou, jak hovoří vlastní data Povodí.

Orlická nádrž má horní přepad v nadmořské výšce 345,6 m n. m. Nad tímto přepadem je do výšky 351,2 m n. m. část zásobního prostoru (jeho dolní hranice je 329,6 m n. m.). Maximální retenční hladina, nad kterou už není možno vodu vůbec zadržovat, je ve výšce 353,6 m n. m.

Průběh hladiny a odtoku orlické přehrady za poslední měsíc

 graf, Orlická přehrada

Pramen: Povodí Vltavy

Všimněme si poměrů velikosti jednotlivých prostor: retenční prostor, to jest ten, který slouží k regulaci povodní, sahá jen od zelené linky k červené, tvoří tedy jen malou část celkového objemu. Voda se ale dá odpouštět horním přepadem až ke žluté lince a tento prostor je tedy také poměrně dobře ovladatelný.

Přehrada opravdu vypouštěna byla, ale už od 17. května a velmi pomalu, občas i vůbec, takže před povodní byl sice vyprázdněn celý retenční prostor a malá část zásobního prostoru pod ním, ale ke kótě přelivu (žlutá linka) zbývalo ještě hodně místa. Minimální hladina na Orlíku před povodní byla ve výšce asi 348,7 m n. m., kóta přelivu je 345,6 m n. m., takže 3,1 metru prostoru nad přelivem zůstalo nevyužitých.

Podle tabulek objemů udávaných manipulačním řádem v Příloze IV. zmíněné diplomové práce to odpovídá asi 64 milionů m3 nevyužitého prostoru. Takové množství vody může například snížit průtok Vltavy Prahou o 200 m3/s po dobu 88 hodin!

Mohla být orlická přehrada vypuštěná víc? V televizním zpravodajství lze zjistit, že před povodní byla vydána řada varování:

  • 28. května – Předpověď na silné bouřky, nízký stupeň nebezpečí, srážky až 30 milimetrů.
  • 29. května – Výstraha ČHMÚ: silné bouřky, srážky až 50 mm, od 30. května do odvolání 1. stupeň povodňové aktivity (SPA) v Karlovarském a Plzeňském kraji, 2. SPA v Libereckém a Ústeckém kraji, místy i 3. SPA. Meteoroložka říká doslova: „Řeky tedy budeme v následujících dnech velice pečlivě hlídat.
  • 30. května – Přišla tlaková níže, čekáme vydatný déšť, srážky až 35 mm, v sobotu až 50 mm.
  • 31. května – Silné deště zvýšily hladiny řek v Rakousku a Německu. Dosažené SPA na Berounce, Vltavě a řadě dalších řek, Klabava už 3. SPA. Dopoledne se zavírala protipovodňová vrata v Praze na Čertovce a vyklízely se náplavky. Česká televize hlásí: „Noční déšť zvedl hladiny některých řek – nejvíc na Plzeňsku. Povodí Vltavy proto začne odpouštět vodu z přehrad Orlík a Vrané.“
  • 1. června – ČHMÚ vyhlašuje povodňové ohrožení.

Vidíme snad na uvedeném grafu jakoukoli reakci na tato varování? Ani trošku. Začalo Povodí vypouštět přehrady Orlík a Vrané? Odtok z přehrady Vrané se – pravda – 30. května marginálně zvýšil, ale to je všechno.

Odtok z přehrady Vrané

Vranovská přehrada

Pramen: Povodí Vltavy

Pro kontrolu, zde jsou přímo číselné údaje Orlíku zaznamenané z webu Povodí Vltavy na začátku povodně:

Datum, hodinaPrůtok  (m3/s)Hladina (m n. m.)
27. 5. 07:000,0237asi 349,8
28. 5. 07:00198,7443asi 349,6
29. 5. 07:00106,966349,44
30. 5. 07:000,0303349,29
  1. 6. 07:00214,883348,69
         22:00215,692 
         23:00186,1066 
  2. 6. 00:00187,8367asi 348,8
.........
         06:00176,5393 
         07:00296,3994349,6446
         08:00350,0258 
         09:00258,0419 
         10:00191,4195 
         11:00172 
         12:00172asi 350,6
         13:00181,2344 
         14:00184,6903 
         15:00183,3462asi 351
         16:00315,0401 
         17:00315,5712 
         18:00476,4101 
         19:00849,4599 
         20:001045,8056asi 352,4
  3. 6. 07:00 353,1216

Pramen: Povodí Vltavy

Tedy až do neděle 2. června 6 hodin ráno šlo vypouštění přehrady pohodlným tempem 0 až 215 m3/s. V žádném případě tu nevidíme reakci na stupňující se varování meteorologů, kromě toho, že se od 31. května vypouštělo i mezi půlnocí a šestou hodinou ranní.

Dokonce v neděli 2. června, když už byla povodeň v plném proudu, začalo intenzivní vypouštění až večer, ale tehdy už šlo spíš o to, aby se zabránilo přeplnění nádrže, protože mezitím dosáhly Berounka i Sázava 3. stupně povodňové aktivity, a zvyšování průtoku Vltavy tedy bylo spíše nežádoucí. A že snižovat hladinu i pod minimum dosažené před povodní je možné i poměrně svižně, ukazuje aktuální hodnota:

Datum, hodinaHladina (m n. m.)Odtok (m3/s)
10. 06. 10:00   346,52   647,82

Pramen: Povodí Vltavy

Zajímavý je rovněž fakt, že části webu Povodí Vltavy byly v neděli 2. června večer nedostupné, ale ne proto, že by jejich server nebyl schopen reagovat na nápor dotazů uživatelů. Právě stránky, které měly ukazovat stav Vltavské kaskády, vracely status „Not Found“ (nenalezeno, to jest stránka neexistuje) nebo „Forbidden“ (zakázáno, stránka existuje, ale není přístupná). Že problém nebyl v nadměrném počtu dotazů, je zjevné i z toho, že samotný obrázek, který například stav Orlíku ukazuje, dostupný byl. Chtěl se snad někdo pokusit skrýt data, která ukazovala, že nádrž vypouštěná nebyla?

Stav hladiny a odtoku orlické přehrady

graf, Orlická přehrada, hladina, odtok, bilanční hodnota

Pramen: Povodí Vltavy

Stejně jako při povodních v roce 2002 se tedy zdá, že manipulační řád, kterým se přehrada řídí, nebere ohled na zmírnění následků případné povodně. Vzhledem k tomu, že nás politici při pátečním brífinku (v čase 44:50) přesvědčovali, že to rozhodně není kvůli elektřině a ČEZ, nestojí nic v cestě tomu, aby byl teď konečně pozměněn tak, aby bral v úvahu povodňové ohrožení.

Nejde o to, aby přehrady čekaly prázdné na povodeň, ale o to, aby začalo jejich zrychlené vypouštění nejpozději v okamžiku, kdy ČHMÚ vydá varováníŽádná přehrada nemůže sice povodním zamezit a není možné všechno předvídat, ale všichni postižení vědí, že každý centimetr se počítá a jakékoli zmírnění pomůže. Nebo snad opravdu víc vody vypustit nešlo – proč pak ale nikdo neuvede opravdové důvody a ohání se nepravdivými údaji? Nejde přece o to, aby všechny přehrady čekaly prázdné na povodeň, ale o to, aby začalo jejich zrychlené vypouštění nejpozději v okamžiku, kdy ČHMÚ vydá varování!

Manipulační řád ostatně není zákon – existují osoby, které mají pravomoc do něj zasáhnout a v případě potřeby nařídit například zrychlené vypouštění přehrady. Které to jsou, si lze lehce dovodit z toho, kdo teď hlasitě volá, že bylo všechno v pořádku.

kocourkovskej No to se teda ozval ten pravej... :D Ach jo. 21:50 11.6.2013

Počet příspěvků: 31, poslední 15.8.2013 08:54 Zobrazuji posledních 31 příspěvků.