Číslo předpisu: 567/2006 Sb.
Kategorie předpisu: Nařízení
Účinný od: 01.01.2007
Zrušen dnem: dosud platí
Autoři předpisu: Vláda
Částka: 184/2006 Sb.
Rozeslaná dne: 22.12.2006
Derogace: novelizován, ruší



567

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. prosince 2006
o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí
a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí


Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce:

§ 1
Úvodní ustanovení

Toto nařízení stanoví
a) výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy,
b) nejnižší úrovně zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat,
c) vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování,
d) výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

§ 2
Základní sazba minimální mzdy

Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 48,10 Kč za hodinu nebo 8 000 Kč za měsíc.

§ 3
Nejnižší úrovně zaručené mzdy

(1) Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, takto:
Skupina prací
Nejnižší úroveň zaručené mzdy
v Kč za hodinu
v Kč za měsíc
1.
48,10
8 000
2.
53,10
8 900
3.
58,60
9 800
4.
64,70
10 800
5.
71,50
12 000
6.
78,90
13 200
7.
87,10
14 600
8.
96,20
16 100
(2) Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytován plat1) zahrnují skupiny prací podle odstavce 1 práce zařazené do jednotlivých platových tříd zvláštním právním předpisem2), a to:
a) 1. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě,
b) 2. skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě,
c) 3. skupina prací zahrnuje práce v 5. a 6. platové třídě,
d) 4. skupina prací zahrnuje práce v 7. a 8. platové třídě,
e) 5. skupina prací zahrnuje práce v 9. a 10. platové třídě,
f) 6. skupina prací zahrnuje práce v 11. a 12. platové třídě,
g) 7. skupina prací zahrnuje práce ve 13. a 14. platové třídě a
h) 8. skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě.
(3) Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytována mzda3), jsou obecné charakteristiky skupin prací podle odstavce 1 a příklady prací v těchto skupinách stanoveny v příloze k tomuto nařízení.

§ 4
Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené
mzdy při omezeném pracovním uplatnění
zaměstnance

Podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance činí minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy
a) 90 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
b) 80 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o mladistvého zaměstnance4),
c) 75 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,
d) 50 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

§ 5
Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené
mzdy při jiné délce pracovní doby

(1) Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby5) než 40 hodin se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují.
(2) Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu6) nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se sazba minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době.

§ 6
Ztížené pracovní prostředí

(1) Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce7) je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.
(2) Ztěžujícím vlivem podle odstavce 1 se rozumí
a) prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem8),
b) chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem8) nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem8),
c) směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek v ovzduší z jejich hodnot přípustného expozičního limitu je vyšší než 2,
d) pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity stanovené zvláštním právním předpisem9),
e) ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem10) nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem11) nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem11) překračuje 145 dB,
f) vibrace přenášené na ruce nebo celkové horizontální nebo vertikální vibrace přenášené na zaměstnance, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení Lahv,8h nebo průměrná vážená hladina zrychlení Law,8h překračuje přípustný expoziční limit pro osmihodinovou pracovní dobu stanovený zvláštním právním předpisem12) nejméně o 17 dB,
g) pracovní prostředí, ve kterém jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek stanovené zvláštním právním předpisem13) a ani při používání dostupných použitelných osobních ochranných pracovních prostředků a úpravy režimu práce nelze vyloučit poškození zdraví,
h) vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou Guanarito, virus horečky Lasa, virus Junin (Argentinská nemoc), virus Machupo, Amapari, Sabia, virus krymskokonžské hemoragické horečky, virus Ebola, virus Marburské horečky, všechny typy viru varioly, Equine morbilli virus, Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis, Mycobacterium leprae, Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei), Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei), Rickettsia prowazekii, Rickettsia rickettsii, Rickettsia tsutsugamushi, Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri), Yersinia pestis, virus opičích neštovic nebo viry lidské imunodeficience, Avia influenza virus tupu A, podtypu H 5 nebo H 7 a jeho genetické mutace,
i) zvýšený tlak nad 400 kPa, který u prací pod hladinou odpovídá hloubce nejméně 40 metrů,
j) radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A stanovenými ve zvláštním právním předpisu14).

§ 7
Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém
pracovním prostředí

Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv podle § 6 odst. 2 nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené v § 2.

§ 8
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 513/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
2. Nařízení vlády č. 514/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.


Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.

Místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí:
RNDr. Nečas v. r.


Poznámky pod čarou:
1) § 109 odst. 3 zákoníku práce.
2) Nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 109 odst. 2 zákoníku práce.
4) § 350 odst. 2 zákoníku práce.
5) § 79 zákoníku práce.
6) § 80 zákoníku práce.
7) § 117 a § 128 odst. 1 zákoníku práce.
8) § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 17 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
10) § 2 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
11) § 3nařízení vlády č. 148/2006 Sb.
12) § 12 odst. 1 a 4 nařízení vlády č. 148/2006 Sb.
13) § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
14) § 16 odst. 2 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.


Příloha k nařízení vlády č. 567/2006 Sb.