Převzato z http://spunt.centrum.cz/uspesnemamy/2009/4/11/clanky/zhubla-jsem-po-detech-40-kilo-kazda-dokaze/
 
Zhubla jsem po dětech přes 40 kilo! Každá to dokáže!

Rozhovor s maminkou, která se rozhodla významně změnit svých 127 kilogramů...

„Každá žena může shodit, je to snadné jako přestat kouřit - to zvládne taky každý, jen chtít! Inu, kde je vůle...“

Ach ty ženy, pouze jedna ze sta je spokojená s tím, jak vypadá. Víc než padesát procent lidí v České republice se trápí nadváhou. Obzvláště ženy po porodu, protože u nich dojde k mnoha změnám a postava už není co bývala. Máte taky podobné trápení? Zlobí vás nějaké ty faldíky a kilíčka, které byste raději neměli? Tak Vás možná zaujme rozhovor s jednou maminkou, která zhubnout dokázala, a to o obdivuhodných šedesát pět kilo.

Markéta je sympatická věčně usměvavá maminka dvou dětí, Karolínky (6,5) a Honzíka (3 a tři čtvrtě). Trápily jí stejné, či obdobné potíže, jako trápí většinu žen s nadváhou. V čem je tedy vyjímečná? Přeci v tom, že se jí s nimi podařilo zatočit. Ano, dnes by do ní nikdo neřekl, že dříve vážila více než sto kilo, a přeci tomu ještě před třemi lety tak bylo.

Ahoj Markéto,je neuvěřitelné, kolik se ti podařilo zhubnout, můžeš mi prozradit z jaké váhy jsi své hubnutí odstartovala?
Nejvíc jsem měla 127 kilo na 169 cm.

Kilogramy tě trápily od dětství nebo jsi je získala až s dětmi?
Váha mne trápila již od malinka. Vždy jsem byla baculka, nejštíhlejší jsem byla v patnácti, kdy jsem během lázeňského pobytu zhubla na šedesát pět kilo a já byla „skoro vychrtlá“. Pak ale přišla hormonální antikoncepce se kterou jsem se za čtyři roky užívání vyšplhala až na 105 kilogramů.

A zkoušela jsi změnit antikoncepci?
Zkoušela, měla jsem asi tři. Po Cilestu jsem v průběhu tří měsíců byla o deset kilogramů těžší, ale protože mi bylo v osmnácti řečeno, že zřejmě budu mít v budoucnu problém stát se maminkou, nakonec jsem tabletky vysadila a s partnerem jsme se začali snažit o miminko.

Otěhotnět se Ti naštěstí nakonec podařilo a váha šla nahoru...
...ani ne, během prvního osm kilo a během druhého jen šest, akorát před druhým těhotenstvím jsem už vážila sto sedmnáct kilogramů a po druhém těhotenství mi ještě další tři - čtyři kila přibyla.

Ale to pořád nejsme na těch sto dvaceti kilogramech, tak, kde se vzaly? 
Po porodu. Člověk nemá čas se najíst, jí nepravidelně, dojídá se, jí hlavně v noci. Jedno k druhému a bylo to.

Co tě přivedlo k tomu, že sis řekla čeho je příliš, toho je příliš a rozhodla jsi se se svou váhou zatočit?
Prvním stimulem byla kamarádka. Jednoho dne přišla s návrhem, že bychom mohli zhubnout, jenže my hubli každý rok, a tak, že se musíme pořádně motivovat, proto jsme se vsadili o pět tisíc. Za půl roku deset kilo dolů. Tím největším impulsem však byla má dcera. Je šokující, když takový malý tří a půlletý capart řekne:“Maminko, jsi tlustá, nelíbíš se mi!“ To moc bolelo, ale o na to nemyslela zle, je to dítě, malá upřímná dušička.

Jsi sestřička, viděla jsi v tom nějakou výhodu? Měla jsi větší přehled, co smíš a co ne?
Neměla, přihlásila jsem se do diskuzí na dámě a začala počítat kalorie. Našla jsem si tam bezvadné kamarádky. S jednou jsem dokonce v trvalém kontaktu dodneška, a to ona žije ve Švýcarsku a já tady. Byli jsme si velkou oporou.

Víš, v čem jsi dělala chybu?
Jedla jsem hodně večer, nesnídala jsem a nepila. Kolikrát jsem za den vypila jen hrneček vody a čtyři kávy. Pravda, spořádat šest knedlíků taky nebyl problém. Věděla jsem, že musím přidat pohyb a spočítat si kolik příjmu energie a kolik jí zas vydám.

A co bylo pro tebe během hubnutí nejtěžší?
Naučit se pít a jíst pravidelně.

Jak šla kila dolů? Hladce, s problémy, stála jsi?
S hubnutím jsem začala v květnu a na konci srpna jsem měla již o šestnáct kilogramů lehčí. Hubla jsem tak nějak přiměřeně, čtyři kila za měsíc.

Fakt všechno probíhalo tak hladce?
Hladce? No, koncem srpna mne začaly trápit vlčí hlady, a tak jsem zašla za svou lékařkou, aby mi napsala Merídii (jeden z léků na hubnutí). Nechtěla mi ji napsat, prý to nepotřebuji, že mám nejprve zhubnout sama, a pak až podle mé snahy mi ji předepíše, a tak jsem jí ukázala své kalhoty a dostala jsem recept na tři měsíce.

Brala jsi Merídii. Jak to šlo s ní? Co ti to přineslo?
Naučila mne pít. Jinak jsem hubla dá se říct stejným tempem, jako jsem hubla předtím, jen jsem měla ohromnou žízeň. V tomto období jsem během oněch tří měsíců (od září do prosince) shodila na osmdesát kilo, což bylo dvacet jedna kilogramů. Celkem za osm měsíců hubnutí to již bylo čtyřicet sedm kilogramů.

Co si vlastně o podobných preparátech jako je Merídie myslíš?
Jsou pomocnou berličkou na překonání nejhoršího, ale bez pomocí jiných faktorů to nejde.

Přibrala jsi vlastně někdy ještě zpátky? Nějak mi ty počty totiž nesedí.
Ano, když jsem se vrátila po mateřské zpět do práce, rozhodilo se mi stravování. Přibrala jsem pět kilogramů, a tak jsem si koupila menší kalhoty s vizí, že do nich zhubnu. Teď už je přes boky přetáhnu i zapnuté.

Nikdy jsi neměla chuť si zahřešit?
Ale já hřeším stále, nejsem člověk, co by si odpustil třeba knedlo - vepřo – zelo. Všechno se musí s rozumem.

Jak tedy vypadá tvůj denní režim – jídelníček?
Jé, tak to je záludná otázka. Já už teď nějakou dietu nedržím, prostě se snažím jen tu váhu udržet a ono začalo jít prostě samo. Necvičím, ani nesportuji. Na cvičení potřebuji parťáka . Jsem ale vášnivý turista. Miluji chůzi a dlouhatánský procházky, a tak chodím s dětmi i na dvaceti kilometrové túry. Rádi chodíme třeba na Kozí hrádek a ten je tam i zpět asi dvanáct kilometrů. Děti začaly brzy chodit a rádi tyhle výlety se mnou absolvují. Mám ráda i brusle, ale přiznám se, že na ty mám od plastické operace břicha pořád strach vylézt.

Ty máš za sebou i plastiku břicha?
Ano a jsem nadmíru spokojená, nikdy nebudu litovat. Pokud má někdo stejný problém, ať fyzický, či psychický, doporučuji mu do toho jít.

Slyšela jsem, že se dá bříška zbavit i cvičením - akorát, že to trvá déle.
Jenže já bříško neměla. Před operací jsem měla v pase 85 centimetrů. Jen se mi přitom hubnutí bohužel nevrátila kůže zpět. Měla jsem rozestouplé svalstvo a dokonce i pupeční kýlu.

Co bys mohla poradit ostatním, kteří s kily bojují a zatím bezúspěšně?
Řídím se heslem, kde je vůle je i cesta. Začněte hlavně v hlavě, tam to začíná i končí.

Takže si myslíš, že hubnutí je hodně o psychice?
Určitě, když si bude říkat, že se mu to nemůže povést, tak doopravdy nezhubne ani deko.

A co teze, jednou problém, vždycky problém?
V něčem se chtě nechtě musí člověk omezit, jinak to nejde.

Hodně lidí si asi nevěří a říkají, že hubnutí nezvládnou... Hodně lidí si neříká, že to nezvládnou. Hodně lidí si řekne, zvládnu to! Víc proto však neudělají. Chce se to v něčem omezit, nic není zadarmo.

Dnes máš 75 kilogramů, jak to dopadlo s onou kamarádkou se kterou jsi se na začátku vsadila?
Kamarádka těch deset kilo zhubla, ale pak dalších dvacet přibrala. Dnes hubne sice pomalu, ale doufám, že snad i jistě.

Z čeho jsi měla největší radost, když jsi se zbavila přebytečných kilogramů?
Ani nevíš, jak bylo úžasné, když jsem jednoho dne šla od kadeřníka vyzvednout dcerku do školky. Ta se ke mně přiřítila a přes celou třídu hulákala: „Maminko, maminko, Ty jsi překrásná!“ a od té doby to od nich slýchávám dnes a denně.

Myslíš tedy, že zhubnout může každá?
Každá žena může shodit, je to snadné jako přestat kouřit - to zvládne taky každý, jen chtít! Inu, kde je vůle...